Naše strava je tvořena mnoha a mnoha různými potravinami. Pestrost naší stravy je základním kamenem pro udržení optimálního zdraví a kondice. Avšak není to jen pestrost, ale i výživná hodnota, která vede ke zkvalitnění života.
Sacharidy
Cukry jsou základním zdrojem energie pro normální činnost svalů a celého těla. Sacharidy dělíme na cukry (jednoduché sacharidy) a škroby (složité sacharidy). Sacharidy jsou primárním zdrojem energie při intenzivním tréninku. 60% veškeré konzumované energie by mělo pocházet právě ze sacharidů.
Bohaté na sacharidy – škroby jsou např. rýže, brambory, obilniny či pečivo. Jednoduché sacharidy bychom měli přijímat především z ovoce a zeleniny, nikoliv ze sladkostí a čokolády. Vhodný je med a hroznový cukr pro dodání okamžité energie.
Tuky
Tuky jsou zdrojem energie, která se používá při aktivitách nižší intenzity či při dlouhotrvajících tréninkových aktivitách. Tuky živočišného původu jsou reprezentovány potravinami typu máslo, sádlo či tučné maso a jsou obvykle označovány jako nasycené, čímž přispívají k onemocnění srdce a cév. Tuky rostlinného původu bývají naopak nenasycené a tím pádem méně škodlivé. Reprezentují je především různé oleje (olivový, lněný). Lipidy by měly tvořit asi 25% celkové denní dávky energie.
Bílkoviny
Bílkoviny jsou nezbytné pro tvorbu a údržbu svalové hmoty, červených krvinek, vlasů, tkáně a hormonů. Bílkoviny přijímané ve stravě jsou při trávení rozloženy na aminokyseliny, které se poté, co dorazí na místo určení, zase promění na bílkoviny svalů a tkáně.
Bílkoviny se používají jako zdroje energie pouze v krajních případech, když už jsou spáleny veškeré zásoby sacharidů a tuků. Asi 15% z celkového příjmu energie by mělo připadnout na bílkoviny.
Potraviny bohaté na bílkoviny jsou především hovězí a vepřové maso, ryby, drůbež a luštěniny (fazole, čočka, hrách).
Vláknina
Vláknina má ve výživě důležitou roli. Lidský organizmus ji sice nedokáže strávit, ale potřebuje ji pro odstranění cizorodých látek ze střev, způsobuje zrychlení peristaltiky a tím lépe odchází škodlivé látky ze zažívacího traktu. Vláknina je důležitá složka prevence rakoviny tlustého střeva a kardiovaskulárních chorob.
Vitamíny
Vitamíny v těle vytváří funkčně jakési katalyzátory, které regulují chemické reakce. Vitamíny jsou složité chemické látky, které si organismus většinou neumí vytvořit, ale pro správnou činnost je potřebuje. Vitamíny nejsou zdrojem energie. Dělíme je do dvou skupin, rozpustné ve vodě a v tucích. Ve vodě rozpustný je nejznámější vitamin C obsažený hlavně v čerstvé zelenině a ovoci, nedostatek způsobuje krvácení dásní a zvýšenou nemocnost z nachlazení aj. Měli bychom preferovat zdroj přírodní, který je mnohem lépe využitelný. Vitaminy skupiny B jsou velmi důležité pro metabolismus organismu, jsou obsaženy např. v kvasnicích a nedostatek se projevuje popraskanými koutky rtů. Velmi důležitá je kyselina listová proti anemii podobně jako železo. Z vitaminů rozpustných v tucích je velmi důležitý vitamin D jako prevence křivice, zdrojem je rybí tuk. Někdy se podává i v kombinaci s vitaminem A proti šerosleposti a k ochraně sliznice, kůže apod. Ten je obsažený např. v másle.
Minerální látky
Minerály jsou, podobně jako vitamíny, metabolickými katalyzátory. Podílí se na spoluvytváření těla a regulují důležité tělní procesy. Stejně jako vitamíny nejsou zdrojem energie.
Nejdůležitější pro růst je vápník a fosfor. Jejich největším zdrojem je mléko, kterého by mělo být denně v potravě a pití ½ -1litr podle věku dítěte, což může být polovina v tekutém stavu a zbytek v jogurtech, sýrech, tvarohu apod. Vzhledem k vysokému obsahu tuku není vhodné mléko plnotučné, nicméně pro děti předškolního věku ho ještě lze tolerovat. Zásadně nedáváme zcela odtučněné, protože neobsahuje vitaminy rozpustné v tucích. Také bychom měli pamatovat na to, že zvláště tvrdé sýry jsou dost slané a tím v nadbytku méně vhodné. Ke zdárnému růstu je naprosto nezbytné železo pro zvýšenou tvorbu krvinek. Největším zdrojem je červené maso, krev a zelená zelenina. Z té je ale železo mnohem méně pro organismus vstřebatelné a pro dostatečné množství bychom museli sníst velké množství zeleniny, což je fyzicky neproveditelné. Opět z toho vyplývá, že pro zdravý vývoj dítěte není vhodná vegetariánská strava. Jód je velmi důležitý pro správnou funkci štítné žlázy a získáme ho především konzumací mořských ryb. Ve stopovém množství z minerálních látek ještě potřebujeme měď, mangan, chróm a další.
Voda
Voda je vedle ostatních živin prakticky nenahraditelnou látkou, tvoří 60-75% váhy našeho těla. V těle má voda mnoho a mnoho různých funkcí, ale mezi ty hlavní patří regulace tělesné teploty, odvádění odpadních látek a podpora metabolismu. Stejně jako vitamíny a minerály není ani voda zdrojem energie.
Denní dávka tekutin by se měla pohybovat v závislosti na ročním období kolem 1,5 l denně. Dítě ji samozřejmě získává nejen z tekuté, ale i tuhé stravy, hlavně zelenina a ovoce jsou velkými zdroji vody. Doporučuje se zejména dětem dávat vody neperlivé, protože perlivé naopak zvyšují pocit žízně. Tekutiny by neměly být příliš ledové, nejlepší je odražený ovocný čaj nebo ředěné ovocné šťávy. Zásadně nedáváme dětem colové nápoje pro vysoký obsah cukru, ty podáváme pouze jako rychlý zdroj energie, když dítě zvrací, to se doporučuje cumlat vybublaná cola zmrazená v kostkách. Nevhodné jsou nápoje s umělými sladidly, hlavně pro děti s metabolickými vadami. Džusy je vhodné ředit napůl s neperlivou, nebo kvalitní pitnou vodou z vodovodu. Nezapomínejme na polévky, to je poměrně velký zdroj tekutin, ovšem nepoužíváme polotovary z „pytlíku", které jsou příliš slané.
